Jak jsem se seznámila s Mistrem Reiki

Reiki je vůbec první „úzdravná metoda“, ke které jsem získala klíč. Zprostředkoval mi ho opět syn přes své angíny (a já si teprve teď uvědomuji, jak musel trpět, aby mi otevřel oči). Nemoci ho trápily od školky, zkoušeli jsme kdeco, ale možná i pro nedostatek trpělivosti bezúspěšně.
Na internetu jsem tehdy byla v kontaktu s Petrou, která ledacos praktikovala, a jednou takovou praktikou bylo právě Reiki. Vysvětlila mi, že ne každé je vhodné, nejlépe by mělo být bez různých přídomků a s nepozměněnými symboly. Tedy to původní od Mikao Usui.
Našla jsem si Mistra nedaleko Plzně a těšila se na zasvěcení. Večer před odjezdem mi ale Petra píše, že se ptala kyvadla a že bych neměla jezdit. Byla jsem z toho hodně smutná, ale nakonec jsme se domluvily spolu. Ona z Liberce přijela do Prahy, já s Davídkem taky a byli jsme zasvěceni do Reiki I. stupně, které se používá kontaktně.
A opět přes Petru jsem se pak dostala na jogínský seminář, kde mě Mistr Petr zasvětil do zbylých dvou stupňů (ano, tradičnímu Reiki stačí tři stupně). Díky tomu můžu léčit i na dálku a sama zasvěcovat – stala jsem se Mistrem Reiki.
V současné době, a když nad tím tak uvažuji, tak vlastně už od začátku, používám Reiki spíše jako doplněk. Umí totiž skvěle ulevit od akutní bolesti. Na chronické potíže by bylo třeba opět delší časové období, stejně jako tomu je u homeopatické léčby. Ale tak to prostě je – pokud se dlouhodobých potíží zbavíte okamžitě, většinou to není úplně dobře. Tělo potřebuje čas a sílu na očistu, aby mohlo zase začít fungovat jak má. Proto je společným jmenovatelem všeho alternativního léčení t r p ě l i v o s t.